Příběh, který stojí za zveřejnění

Jako koordinátor výzvy 10000 kroků jsem opravdu dojat z celé akce. Předčila má očekávání, včetně vyhlášení, které proběhlo dne 22. 5. 2021 v Mnišku pod Brdy. Ale to nebylo vše. Po skončení akce jsem dostal e-mail, ze kterého jsem byl tak dojat, že jsem si vyžádal svolení jej zveřejnit. Ten příběh si musíte přečíst, neboť přesně vystihl samotnou podstatu myšlenky výzvy 10000 kroků. Ceny a výhry jsou pěkné, ale to, co si přečtete, je cennější. Váš Jarda Martinek

"Já vím, že máte určitě spoustu starostí a málo času. Ale možná si ani nedokážete představit, jak velký měla výzva vliv.

Můj manžel už několik let bojuje s nadváhou. Jeho snaha o změnu neměla nikdy delšího trvání. Výživová poradkyně nám sice pomohla s jídlem, ale vše je spojeno s pohybem, kterému moc nedal.  

I když jsem měla výzvu „na starost“ za město, netušila jsem, že se manžel zaregistroval. Bohužel na začátku dubna onemocněl a opravdu nemohl předvádět žádné výkony.

Jenže zlom nastal, když mu (asi pan Martinek?) zavolal, že je v rámci republiky nejtěžším účastníkem. Bral to s humorem jemu vlastním a oznámil mi, že do Mníšku pojede. Možná aby někoho motivoval, možná aby byl odstrašujícím příkladem.

Nicméně od toho „osudného“ telefonátu manžel každý den chodí, každý den mi hlásí, kolik ušel kroků a pokud je to náhodou jen 9.000, má černé svědomí. Je to obrovský posun – znal cestu do auta a zpět, nachodil denně max. 2.000 kroků.  

Po sobotě je ještě více namotivován. Samozřejmě toho v polovině kopce na Skalku litoval J, ale po cestě dolů mi řekl, že v říjnové výzvě maximálně zabere.

Moc krásná byla podpora paní Petry, jako nejtěžší účastnice. Vzájemně se domluvili, že budou makat a na podzim se znovu potkají (posílám v příloze společné foto nejlepších účastníků „těžké váhy“).

 Nepomohla rodina, nepomohla jeho vůle, nepomohly výhružky ani zdravotní problémy. Pomohla až výzva 10.000 kroků…

DĚKUJI VÁM za všechno!

Lucie Mahdalová