“Musíte mít na to hlavně čas, pevnou vůli a mít přes rok natrénováno,” říká vítěz dubnové výzvy Slávisťák. Denně ušel skoro 67 kilometrů

V dubnové výzvě 10 000 kroků skončil Slávisťák na prvním místě mezi muži. Za měsíc ušel více než 2 000 kilometrů, za den průměrně skoro 67 kilometrů. Jak to dělá? Jaký je jeho recept? Jak je možné ujít tolik kilometrů za jediný měsíc? To a mnohé další nám muž, který opakovaně atakuje první příčky soutěže, pověděl.

Během výzvy 10 000 kroků se Vám vždy podaří ujít obrovské množství kilometrů, naposledy v dubnu přes 2 000 kilometrů. Jak to děláte, jaký je váš klíč k takovým výsledkům?

Ujít tolik kilometrů za měsíc je opravdu náročné. Byl jsem si toho vědom, proto se po celý rok věnuji chození. V běžných měsících samozřejmě nenachodím takové množství kilometrů, to by ani nebylo v lidských silách. Chodím ale pravidelně, zhruba poloviční dávky. V měsících výzvy mám již natrénováno, a potom je to o mé motivaci.

Jsem soutěživý typ, proto jsem sledoval své soupeře a snažil jsem se před nimi mít stále nějaký náskok. Těsně před koncem výzvy jsem zjistil, že mám možnost nachodit pro mě magickou hranici 2 000 kilometrů. Tak jsem si v hlavě nastavil, že to ujdu.

VSTUPOVAL JSEM DO VÝZVY S VIDINOU ZVÍTĚZIT

Za den ujdete nebo uběhnete klidně 65 kilometrů, měsíc v kuse… Jak bojujete s únavou a jak regenerujete?

S únavou během výzvy bojuji mazáním nohou různými gely, jím vitamíny. Den završím doma koupelí a sprchou. Na závěr si dám studenou vodu do vany a regeneruju. Důležitý je samozřejmě také spánek, který se snažím neošidit.

S čím jste do dubnové výzvy šel, jaký byl váš cíl?

Vstupoval jsem do ní s vidinou opět zvítězit. Měl jsem k tomu ještě jednu obrovskou motivaci. Chodil jsem asi pátý den výzvy a potkal pána, který se se mnou dal do řeči.

Všiml si mého výkonu už loni a zajímal se, jak chodím. Během našeho rozhovoru jsem zjistil, že má velmi blízko ke sportu, sám se pravidelně věnuje běhu. Když se dozvěděl, že často chodím po asfaltu, daroval mi speciální měkčené boty, abych lépe zvládal tuto chůzi. Rovněž mě podpořil finančním darem. Bavili jsme se o soupeřích a on mě namotivoval, že bych mohl mít na vítězství. Ještě jsem ho několikrát potkal během výzvy a on vždy říkal, že jsem úžasnej. Když jsem byl některý den chození na pochybách, vzpomněl jsem si na něj, nechtěl ho zklamat, a tak jsem makal dál.

RÁD CHODÍM A DĚLÁM TO PRO SVÉ ZDRAVÍ

S čím půjdete do říjnové výzvy?

Zkusím chodit s holemi. Vede mě k tomu křivé držení těla a z toho vycházející občasná bolest zad. Nikdy jsem s holemi nechodil, musím překonat ostych z chůze s nimi.

Proč se účastníte? Co vám dává chůze?

Výzvy se účastním, protože rád chodím a dělám to pro zdraví, mám cukrovku. Chůzí ten cukr spaluji a cítím se lépe. Také jsem musel upravit jídelníček. Začal jsem jíst hodně zeleniny, bílé maso, ryby a luštěniny, které jsem před nemocí moc nejedl. 

Co děláte, když jdete? Přemýšlíte, posloucháte hudbu/audioknihy, kocháte se výhledem, na nic nemyslíte...

Při chůzi se kochám přírodou a myslím na to, kolik mi zbývá do večerního limitu. Žádnou hudbu neposlouchám, akorát se pozdravím s lidmi, které potkám. Chodím převážně sám, občas chvilku s týmem, za který chodím. Rozdíl je v tom veliký, protože oni musejí chodit do práce a nemají na to čas, jako mám já. 

KLÍČEM JE PEVNÁ VŮLE A TRÉNINK

Podle čeho vybíráte trasu, v jakém terénu chodíte?

Terén si vybírám sám a měním ho, protože nemám v lásce kopce. Chodím po asfaltu, polními a travnatými cestami.

Chodil jste tak moc vždycky? Jak to vnímá vaše okolí a blízcí?

Od mládí jsem sport miloval. Chodil do sportovní třídy, hrál hokej, fotbal a v zimě lyžoval, když byl sníh. Chůzi jsem měl rád od mala.

Při mých soutěžních trasách, které se samozřejmě v průběhu opakují, mě okolí vnímá, lidé ve vesnicích na mě mávají a fandí mi. Někteří říkají, že už zase ten blázen soutěží. Jiní mi nabízí buchty, koláče, ale i víno a pivo. Já ale pivo a víno odmítal, abych mohl ještě chodit, nohy by potom nesloužily.

Mám hodně fandů po těch trasách, které absolvuju. Samozřejmě blízcí mě fandí a drží palce, abych byl ten nejlepší. Najdou se i tací, co tomu nevěří. Musíte mít na to hlavně čas, pevnou vůli a mít přes ten rok natrénováno.