“Nejde o to být nejlepší a nasbírat co nejvíce bodů, ale o to se zúčastnit a makat i po výzvě,” říká Pavel Klásek, který celoživotně bojuje s nadváhou

Pavel Klásek zažívá podobný boj jako mnoho dalších Čechů. Celý život se snaží zkrotit ručičku na váze. “Po několika pokusech o zhubnutí jsem se vždy propadl zpět a ještě jsem něco přibral jako bonus. Samozřejmě se to vše promítá i na pohybu. Člověku se nechce a více pohybu začíná bolet, až to dojde k tomu, že se na to vykašlete,” popisuje muž své zkušenosti. I přes neúspěchy, které ho cestou potkaly, se však nevzdává a dál se snaží shodit přebytečné kilogramy a udržet se v kondici.

“Jmenuji se Pavel, mám 43 let a mám skvělou manželku a dva syny. S obezitou se potýkám de facto celý svůj dospělý život,” začíná své vyprávění Pavel, kterého opakovaně dohání špatný životní styl a životospráva.

“Samozřejmě jsem za tuto situaci zodpovědný jedině já,” přiznává s velkou mírou sebereflexe Pavel, který má rád dobré jídlo a pivo.

Nahoru a dolů

O hubnutí se pokouší opakovaně. To, co na váze ztratí, ale brzy zase nabere a ještě k tomu často něco přidá. “Samozřejmě se to vše promítá i na pohybu. Člověku se nechce a popravdě více pohybu začíná bolet, až to dojde k tomu, že se na to vykašlete.”

Jeden z posledních pokusů o zkrocení váhy přišel loni v březnu. Pavel upravil svůj jídelníček, přidal pohyb, vážil se a zapisoval si, co snědl. “A ejhle, šlo to. Vše šlo skvěle, shodil jsem 20 kilogramů.”

S příchodem prázdnin se však karta začala opět obracet. “Říkal jsem si, že už mám ty porce v oku a začal jsem si dávat, jak se říká, něco ke kávě,” popisuje zvrat v dobrém vývoji Pavel. Většinu ztracených kilogramů nabral zase zpátky.

“Pak se manželka zmínila o aplikaci 10 000 kroků a o říjnové výzvě. Přihlásil jsem se a šlapal s manželkou. Nachodil jsem hodně kilometrů, hodně kroků. Něco jsem zase i  zhubnul,” poukazuje na nadějný pokus. Přes zimu ale pohyb zase omezil. Jako výmluva mu posloužilo, že je venku zima a brzy je tma. I přes drobný výpadek to ale nevzdal a s váhou stále bojoval.

Další příležitostí k obratu byla dubnová výzva 10 000 kroků. “Neskutečně jsem se na ni těšil. Měla to být šance s tím zase něco udělat. S manželkou jsme přesvědčili i oba syny, aby se k nám přidali, a vytvořili jsme do výzvy rodinný tým,” dodává Pavel.

Zlomený kotník jako stopka?

“Ale co čert nechtěl, před výzvou jsem si nešetrným pohybem zlomil kotník. V tu chvíli to byla neskutečná rána, konec s dubnovou výzvou a možné zklamání dětí. Ale musím říct, že jsem na svou rodinku neskutečně hrdý, protože nachodili úžasná čísla,” hledá pozitiva Pavel.

Přestože se pohyboval se sádrou a o berlích, stále byl součástí rodinného týmu a svoji rodinu podporoval. “Moje žena od loňského března nepolevila a zhubla neuvěřitelných 30 kilogramů. Jsem na ni neskutečně hrdý.”

I s berlemi se snažil chodit a přispět svému týmu alespoň pár metry. “Včera jsem s berlemi nachodil 800 kroků, což je při mojí váze paráda. Každý den je motivace alespoň takhle nachodit pro tým nějaké ty metry. Chci ukázat dětem, že se člověk nikdy nesmí vzdávat. Když se zakousne, dokáže neuvěřitelné věci,” popisoval v dubnu.

Zlomená noha a dva a půl měsíce bez chůze mohly být dalším negativním obratem. Pavel se však držel a zatímco byl doma, dával si pozor na jídlo a podařilo se mu nepřibrat. Od července se po rehabilitacích vrátil do běžného života.

“Během práce jsem se snažil něco nachodit, ale ještě to nešlo tak dobře. Ale s radostí a s malou hrdostí mohu říci, že od srpna už dávám 10 000 kroků a víc, tak, jak to má být. A znovu jsem si začal zapisovat jídlo a jedu v tom znovu se ženou,” nevzdává se Pavel. Přestože zažil už několik zklamání, nenechal se jimi zlomit a dál se snaží s váhou bojovat.

Nevzdávat se

“Mým motorem je moje žena a děti. Chci tady s nimi být co nejdéle, tak s tím musím něco udělat. Ale už napořád,” dodává muž, který se už v létě těšil na další kolo výzvy.

“Teď už to s nimi konečně rozjedu a tým Klásci pojede. Samozřejmě nejde o to být nejlepší a nasbírat co nejvíce bodů, ale o to se zúčastnit a makat i po výzvě,” vyzdvihl jednu ze základních hodnot výzvy.

Přestože pro něj nebylo jednoduché se podělit o svůj příběh, překonal své zábrany a udělal to. Důvod byl jednoduchý. Chtěl svým příběhem namotivovat další lidi a ukázat jim, že to i přes neúspěchy, které je cestou potkají, nemají vzdávat.

“To, co děláte v 10 000 krocích, je úžasné. Má to smysl a pomáhá to lidem. I kdyby tento článek namotivoval jen jednoho jediného človíčka, tak bych byl spokojen a splnilo by to účel,” uzavírá Pavel.