Podporují nás
Kodex partnerství
- Motivovat společnost, aby dala chůzi šanci
- Podporovat koncept Města krátkých vzdáleností, aneb pokud má člověk 500 m do obchodu, může jít pěšky a nemusí jet autem.
- Vidět věci, které nejsou na první pohled viditelné (chůze jako možnost pro setkávání, přátelství, život ve zdravém a čistém prostředí, kde je radost chodit)
- Nabízet své služby a produkty, které inspirují ke zdravé chůzi. Snažíme se proto s nabídkou na spolupráci oslovovat firmy, související svým zaměřením s naší výzvou. Tyto firmy nám umožňují pořádat pro vás naše výzvy bez startovného a navíc po dobu konání našich výzev nabízejí vám, našim účastníkům zvýhodněné nabídky na zakoupení jejich výrobků.
- Mít lidi rád. Poslední bod vypadá možná hodně povrchně, ale opak je pravdou. Jen parafrázujeme výrok Jana Wericha z filmu Až přijde kocour a v něm musí být vždy síla.
„Bylo, nebylo. Ale spíše bylo, než nebylo. Pozorovat život a cvrkot, to byla vždycky zábava a i legrace, když má člověk lidi rád. Ovšem musí se na věc dívat z patřičné vejšky, ale ne zas z příliš velkej vejšky, jako třeba astronauti, protože oni pro beztížnej stav si kolikrát ani nestačí pořádně všimnout, oč na té Zemi jde, v podstatě. Ale stačí skromná věž a skromná vejška, nad skromným městečkem a člověk vidí, ha ha, i tragédie, i trilogie. Teď se podíváme, jakpak je teď u nás doma.“[i]
Tak takhle začínal krásný film „Až přijde Kocour“ s Janem Werichem, který zachycuje příběhy a osudy jednoho malého českého města na počátku šedesátých let 20.století. Svým způsobem je to ale taková pohádka pro dospělé. Werich hraje dvouroli. Jednak je poutníkem a tulákem, který si dal za cíl naučit děti poctivě a pozitivně žít na tomto světě. A pak hraje kouzelníka, který si dal za cíl, aby lidé byli lepší.
Oba dva mají jedno společné - mají rádi lidi a to je vlastně to, oč na té Zemi jde, v podstatě...
[i] Jan Werich. Jeho úvod v českém filmu „Až přijde kocour“..